C-08 Odběr vzorku

K hematologickým a imunohematologickým vyšetřením používáme žilní krev, méně častěji k vyšetření krevního obrazu a krvácivosti, krev kapilární. Tam, kde je třeba k vyšetření séra, odebíráme krev nativní, srážlivou. Potřebujeme-li k vyšetření plazmu např. hemokoagulační vyšetření nebo kvantitativně hodnotitelné krvinky a destičky, stabilizujeme krev antikoagulačním roztokem (K3/EDTA, citrát sodný, heparin lithný), zde je nutno ihned po ukončení odběru zkumavku jemně promíchat (5-ti násobným šetrným kompletním převrácením), pro zamezení sražení krve. Zkumavky s biologickým materiálem musí být do laboratoře odesílány řádně uzavřené, označené a s průvodním listem – žádankou.

Technika odběru kapilární krve:

Kapilární krev odebíráme z bříška prstu za pomoci lancety, spec. odběrové mikrozkumavky pro odběr kapilární krve, buničitého čtverečku a roztoku k dezinfekci kůže. Na bříško prstu aplikujeme dezinfekční roztok a otřeme buničitým čtverečkem. Opětovně aplikujeme dezinfekční roztok a vyčkáme do zaschnutí. Provedeme ze strany bříška vpich bezpečnostní sterilní lancetou. Pro vyšetření krevního obrazu první kapku neotíráme, ale ihned k ní přiložíme kapiláru odběrové zkumavky, do níž krev nasajeme. Bříško zásadně nemačkáme, došlo by ke zředění krve s tkáňovou tekutinou. Lepšímu prokrvení bříška lze napomoci lehkým stiskem prstu ve výši druhého článku nebo mezimalíčkového kloubu. Po ukončení odběru, bříško prstu ošetříme přiložením čtverečku. Pokud déle krvácí, přiložíme buničitý čtvereček.

Technika odběru žilní krve:

Krev ze žíly odebíráme obvykle v loketní jamce, méně často z jiných hůře přístupných míst.

Pomůcky:

• injekční jehla pro otevřený nebo uzavřený systém
• zkumavka pro vakuový odběrový systém, případně pro systém otevřený
• injekční stříkačka pro systém otevřený, objem volíme podle množství odebírané krve
• buničitý a mulový čtvereček
• nůžky, leukoplast, škrtidlo

Paži zatáhneme nad loketní jamkou. Pohmatem vybereme přístupnou žílu. Dezinfikujeme místo vpichu. Jehlou nasazenou na stříkačku nebo vakuetu provedeme vpich pod úhlem cca 45°. Po průniku kůží, jehlu skloníme níže pod 25° a pronikneme žilní stěnou. Nakonec pod úhlem asi 15°, zasuneme jehlu hlouběji do žíly. Jakmile se v konusu jehly objeví krev, škrtidlo částečně povolíme, abychom odebrali krev proudící (při nadměrném zatažení škrtidla může dojít ke zkreslení výsledku vyšetření). Vpich jehlou do žíly musí být hladký, přímý a bez zbytečné manipulace v tkáních. Nasadíme vakuovou zkumavku nebo lehkým tahem pístu stříkačky nasajeme žádaný objem krve. Nasáváme takovou rychlostí, aby krev nepěnila a odběr byl plynulý. Po ukončení odběru odstraníme škrtidlo, vyjmeme jehlu a vpich ošetříme sterilním mulovým tampónem a přelepíme leukoplastí. Pacienta vyzveme, aby si místo vpichu asi 5 minut stlačil.

Pokud nabíráme krev do zkumavky s protisrážlivým roztokem, ihned po odběru zkumavky pomalými kývavými pohyby promícháme, aby nedošlo ke sražení krve. V žádném případě netřepeme. Pěnění krve je hrubá chyba, znehodnocující zejména hemokoagulační testy. Pokud se nepodaří plynulý odběr, je třeba odběr ukončit, materiál znehodnotit a provést nový odběr. Krev „ždímaná po troškách “ je pro hematologická vyšetření bezcenná. Výjimku lze připustit jen u vyšetření imunohematologických – krevní skupina, křížový pokus, kde se neprovádí kvantitativní stanovení.

Pořadí plnění zkumavek krví z jednoho vpichu se řídí doporučením laboratorní sekce České hematologické společnosti ČLS JEP Preanalytika v hematologické laboratoři viz. C-09 Množství vzorku, pořadí zkumavek při odběru. Při odběru srážlivé krve je vhodné, aby se krev srazila v místě odběru (cca 15 minut při pokojové teplotě), čímž se zabrání možné hemolýze. Při odběru nesrážlivé krve je vhodné před transportem ponechat krev vytemperovat na pokojovou teplotu.

Hlavní chyby při odběru žilní krve:

1) Chyby způsobené nevhodnou přípravou pacienta na odběr:

• pacient před odběrem nebyl nalačno
• pacient nevysadil před odběrem léky (tam, kde je to vyžadováno)
• pacient vykonával před odběrem mimořádnou velkou fyzickou zátěž
• pacient před odběrem delší dobu nepil
• pacient dostal před odběrem infuzi

2) Chyby vedoucí ke vzniku hemolýzy:

• použití nevhodné jehly – příliš úzké
• prudké vstřikování krve ze stříkačky do zkumavky
• prudké promíchávání krve ve zkumavce
• dezinfekční prostředek není řádně zaschlý a na hrotu jehly se zanese do odebírané krve
• nevhodné uskladnění krve v lednici s nekontrolovanou teplotou (kryolýza erytrocytů)
• pozdní dodání vzorku do laboratoře
• použití nesprávné koncentrace protisrážlivého roztoku
• použitím nestandardní nebo proexpirované odběrové soupravy

3) Chyby způsobené nevhodným použitím škrtidla k zatažení paže:

• dlouhodobé zatažení paže před odběrem
• nadměrné cvičení se zataženým škrtidlem bezprostředně před odběrem