Nejdříve si s dětmi sedají do kruhu a povídají si o pravidlech první pomoci. Zjišťují, kdo už je zná a kdo je vidí poprvé. Získávají důvěru. Jak by ne. Na začátku léta dokázaly nemožné: za dětmi přijela dokonce i záchranka. Tentokrát však všechny plyšoví medvídci, králíčci, čmeláčci i krtečci zůstali ve školce, v oddělení "nemocnice". Jejich poranění a onemocnění nebyla tak závažná, aby jely do té opravdové. Sestry organizují tři stanoviště a pacienti se "jen hrnou".
Děti si okusily nejen trpělivě čekat s bolavým pacientem v náručí, až na něj přijde řada, ale bez otálení píchaly injekce do husté srsti, fáčovaly rány a vyslechly nejrůznější rady. Odnášely si chorobopis fiktivního pacienta a odvážnější se dokonce na improvizovaném operačním sále pouštěly do zákroků. "
Krteček moc rýčoval a bolí ho ručička a bříško. Museli jsme mu dát injekci a zavázal jsem mu ručičku, sestřička Petra mi pomáhala," říká chlapeček, který si nejdříve nemohl vzpomenout ani na jméno svého malého kamaráda.Improvizovaný operační sál je též v obležení malých operatérů. Modrý méďa má poraněnou tlapku, děti ho musely hned operovat. Přichází Jarka s pláštěm a rouškou, děti se nechávají obsluhovat jako praví doktoři na operačním sále. Dávají narkózu, dezinfikují postižené místo, berou do ruky skalpel a pouští se do práce. Plyšového pacienta přitom neustále sledují, kontrolují srdeční rytmus, přidávají kyslík. Ránu obvazují a lepí.
Blíží se poledne. "Oddělení nemocnice" v herně školky je po dvou hodinách plné obvázaných plyšáků a děti se chystají na oběd. Se sestřičkami se loučí jen nerady, po společném fotografování je přece jen propouštějí. Společný projekt "Plyšáčkování pro zdraví" svitavské nemocnice a mateřské školky v Brněnci má za sebou další díl. A dost možná, že sestřičky vyjedou i za dětmi v jiných místech. Anebo je pozvou přímo do nemocnice. Jistě se o tom včas dozvíte.
Zdenka Hanyšová Celá